Základní informace

Přírodní památka Razovské tufity leží na břehu přehrady Slezská Harta. Zdejší tufity vznikly sopečnou činností nedaleké vyhaslé sopky Velký Roudný (nejzachovalejší stratovulkán na Moravě). Jako přírodní památka byla tato oblast vyhlášena v roce 1997 na rozloze 10,44 ha.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany opuštěný tufitový lom poskytující již od středověku stavební materiál pro historické budovy v širokém okolí.

Geologie

Vznik razovského vulkanosedimen­tárního tělesa je spjat se sopečnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopečných vyvrženin, napadaných přímo do vodního prostředí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmských hornin. Určitou roli při sedimentaci hrály také místní sesuvy sypkých materiálů, vyvolané otřesy při erupcích. Tak je vykládán mj. vznik „balvanité facie“, v níž převládají velké suťové balvany kulmských hornin, zejména drob hornobenešovského souvrství. Z litologických znaků lze usuzovat, že k ukládání sedimentů docházelo v dynamicky stabilnějším vodním prostředí. Erupcí Velkého Roudného a výlevem lávového proudu Chřibského lesa došlo k vyplnění staropleistocénního koryta Moravice v délce několika km. Následkem bylo vzdutí hladiny řeky a vytvoření jezera. Podle radiometricky datovaného vzorku čediče z proudu Chřibského lesa klademe vznik razovského vulkanosedimen­tárního tělesa do období spodního pleistocénu, stáří zhruba 1,4 miliónu let.

Razovské tufity 1

Razovské tufity 2