Leží v Javoříčském krasu v severní části Drahanské vrchoviny. V pruzích devonských vápenců jsou vyvinuty povrchové a podzemní krasové jevy. Jeskyně tvoří složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v minulosti v několika výškových úrovních ponorným tokem Špraněk. Délka jeskynního systému je přes 4 km rozdělena do tří úrovní. Nejstarší známé a přístupné prostory jsou tzv. Svěcené díry a propast Zátvořice. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1837. První výzkumné aktivity začal v roce 1936 místní revírník Vilém Švec, následován doc. Vladimírem Panošem. V oblasti Svěcené díry provedli výkopové práce s objevením horního patra jeskynního systému (Dómy gigantů, Suťový dóm,…). V roce 1939 byly jeskyně zpřístupněny veřejnosti. Byly objeveny části středního patra (Hlinité jeskyně) a tzv. jeskyně Míru v pokračování Svěcené díry. Veřejnosti přístupná část je dlouhá 788 m. Zvláštností jsou krápníky zvané heliktity (excentrický krápník), který roste jakoby proti zákonům gravitace. Nachází se zde mnoho propastí, které dosahují hloubky až 60 metrů. Javoříčské jeskyně jsou unikátní bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobou a patří mezi nejkrásnější jeskyně v České republice. Jsou také významným zimovištěm letounů. V blízkosti se nachází Mladečské jeskyně, hrad Bouzov. Územím prochází naučná stezka Špraněk.

Vstup do Javoříčské jeskyně