Vesnice Bukov byla zřejmě založena v bukovém lese a zmíněna je už v roce 1285 po zemanovi Demeterovi z Bukové, který sídlil na nedalekém hradě Lísku/Bukově. Hradní pán měl tehdy ve znaku křídlo, což ukazuje na jeho spřízněnost s rodem pánů Meziříčských z Lomnice, pro které je křídlo rodovým znamením. Od roku 1500 Bukov připadl k panství Mitrov, o 160 let později přešel pod pernštejnské panství. Posledními správci jako u všech okolních vsí byla hrabata Mitrovská.

Kostel sv. Jakuba v Bukově Autor: Vladimír Vecheta

Dominantou obce Bukov je filiální kostel sv. Jakuba Většího, jehož vznik se datuje do 13. století. Poslední přestavbou prošel v roce 1856. V násle­dujícím roce začala být přestavována věž, na níž je erb Mitrovských. V gotickém presbytáři kostela jsou zazděny náhrobní kameny s erby (jeden patří Janu Radešínskému, další Petru Čížovskému) a gotickými nápisy. Na kostelní věži visí tři zvony, největší o průměru 973 mm byl zhotoven v roce 1530 mistrem Matějem z Meziříčí, jenž zvon vyzdobil znakem zubří hlavy s houžví.

Úprava okolí kostela v Bukově Autor: Vladimír Vecheta

V patě pomníku padlých je zazděn starý smírčí kámen upomínající na úkladnou vraždu urozeného pána Petra Čížovského z Čížova a Mitrova roku 1608 jeho sokem v soutěži o dívku. Viníka pak prý utloukly přihlížející ženy z Bukova.

Replika středověké poutnické studny u kostela Autor: Vladimír Vecheta

K obci patří i starý zájezdní hostinec Na Bukovské u „císařské“ silnice Tišnov – Nové Město, který nese nápis z roku 1596. Bohužel je dlouhé roky uzavřen a v havarijním stavu chátrá.