Podle dochovaných pramenů už kolem roku 1256 musela v Třemešné fungovat farnost. Tato existovala až do husitských válek, kdy byla obec zničena (1428) a později už nebyla obnovena, což zapříčinilo, že až do roku 1784 zajišťovala liptáňská farnost zdejší duševní obrodu. Teprve kolem roku 1784 byla postavena zdejší obecní fara.

Kolem roku 1256 byla v obci Třemešné fara, protože byl do obce jmenován leník Herembort z Turmu. Ke každé faře bylo přiděleno 1 jitro půdy jako nedílný majetek, který zůstal zachován až do dnešních dnů.

Národopisec Wolný píše ve své práci – „Církevní topografie“ IV.svazek, str.341 toto: „v roce 1245 nebo krátce po něm, v obci Třemešné existoval kostel a fara, krátce potom již není o nich žádná zmínka, která se objevuje až roce 1584. Do roku 1631 byla pod patronací farnosti v Liptáni, aby v letech 1640–1784 přešla k obci Vysoká. Po roce 1784 byla Vysoká, a samozřejmě i Třemešná, přidělená k farnosti v Liptáni, a přijímá její svátost.

Za husitských válek ,v roce 1428,byl kostel a fara zničena. Po novém osídlování ,po roce 1535, nebyla farnost znovu zakládána a o zdejší správu se starala fara v Liptáni až do doby ,kdy byl postaven nový kostel a založena zdejší farnost(1784).
Podle Richtera-„Poznámky“6/1870, měla původní fara i kostel stát na stejném místě, jak stojí dnes. Tedy při znovupostavení obce po roce 1535 se v této věci nemělo nic změnit.

Roku 1428 husité zničili Osoblahu a Hlubčice, pak táhli do vnitrozemí, aby vyplenili Město Albrechtice a nedalekou Třemešnou. Osada tak zůstala celých 100 let pustá, aby ji později olomoučtí biskupové opět nechali postavit. Není známo, zda husité všechny obyvatele vyvraždili, nebo se někdo zachránil a raději před plenícími hordami utekl. Osada tak zůstala prázdná a po několika letech úplně zanikla. Historicky nejsou o osadě po dobu 100 let žádné písemné doklady. V Historii Slezska (od Dr.Wenzelidese,I­I.díl, str.103) lze však zjistit , že dalším držitelem osady byl loupeživý rytíř Štoss, který přebýval na hrádku Velký Taubenstein. V roce 1474 byl při nájezdech uherského krále Matyáše Korvína chycen a jeho hrádek byl zbořen. Protože loupeže a drancování pustošilo nejen osadu Třemešnou, ale i poměrně daleké okolí, bylo zabití rytíře velkou úlevou a vysvobozením. Dodnes je velkou neznámou, zda byl hrádek Velký Taubenstein stavbou typu Bergfried (s opevněnou obytnou věží) ,typický pro západní Falcko, nebo hrádkem s opevněným podhradím,typický pro Franky, jehož stavitelem byl vazal Helembort z Turmu, či jeho následovník.

V dalším historickém zdroji – V díle Faustiny Ens „Údolí Opavy,“IV.svazek, 1837 je obec Třemešná-Roewersdorf, někdy i Renfriedsdorf – uvedena jako velká lidnatá farnost ležící několik mil jihozápadně od Osoblahy v nevýrazném údolí nízké vrchoviny. Na severu sousedí s Novou Třemešnou, neboli Damaškem a na jihu s Rudíkovy. Obec je protékaná málo vodnatým potokem, který pohaní 3 vodní mlýny-Scholzův, Zadní neboli Slepičí a Damašský. Je zde 293 zcela vybudovaných domů, kostel, fara, škola, hostinec a 8 krčem na pivo, víno a kořalku. Má 2.644 obyvatel katolického vyznání a tvoří společně s Damaškem jednu farnost s 1 farářem a 2 kaplany. Osadníci se živí obděláváním půdy, obchodem, přepravou zboží, zhotovováním příze a lněných výrobků a všeobecným řemeslem, mezi kterými jsou zámečníci, tkalci, řemenáři, barvíři, mlatci, sudaři, stolaři, jakož i 52 kramářů. O zdraví obyvatel se stará ranhojič a 2 porodní báby.Půda je studená a kamenitá, avšak pilnost zdejších osadníků přináší dostatek letních plodů, obilí, lnu a brambor.

V letech 1672–91 měl starý dřevěný kostel jen 1 oltář, 1 stříbrný kalich a 1 měděný. 3 kasule, 2 zvony a hotovost o 220 slezských tolarech a 32 grošů. Po roce 1691 se hotovost zvýšila na 474 tolarů. Kostel nesl jméno patronů sv.Floriána a sv.Sebastiána. Liptáňský farář dostával z Třemešné desátek a tzv.stolní groš.

1886 – pod vedením zdejšího faráře Jana Brislingera a kaplaha p.Aloise Demela (později spirituálního ředitele olomouckého seminářa a zároveň děkana chrámu sv.Mořice v Olomouci) proběhla ve farnosti oslava 100.výročí duševní obrody. Byl instalován zcela nový hlavní oltář od novojičínského malíře a sochaře Bergera s obrazem sv.Šebestiána (zcela nový obraz). Po stranách byly zhotoveny postavy světců-sv.Petra a Pavla. Dále byly obnoveny i boční oltáře-od leva se sochou sv.Pannou Marii Lourdskou a vpravo se sv.Josefem.

1905 – při příležitosti 100.výročí úmrtí spisovatele Friedricha Schillera byl vedle vchodu do kostela zasazen pamětní strom-dub a odhalena mramorová tabule s textem-„Schillerův dub, 9.května 1905. “Spisovatel Schiller se svým dílem zapsal do podvědomí celého německého národa. Charakteristický byl jeho idealismus, který nadchl široké masy. Za to mu naše malá obec vzdala hold.

Již několik let farnost v Třemešné ve Slezsku jen chátrala a vůbec se nevyužívala. Velkou změnu pak přinesla myšlenka místních občanů, kteří budovu vymalovali a postupem času se zde i setkávali lidé ke zpěvu. Tento průlomový bod se udál v roce 2006, kdy vzniklo za pomocí sester Boromějek Sebastián občanské sdružení, které pracovalo s mládeží a založili na faře i volnočasové aktivity. „Začátkem roku 2010 se začalo uvažovat o projektu na opravu kostela a tak jsme jej podali. Získali jsme čtyři miliony korun s evropského fondu pro regionální rozvoj. Poté jsme zahájili celkovou rekonstrukci budovy,“ řekl místní farář Jan Randa.
Celková rekonstrukce byla pak dokončena v červnu 2011 a slavnostní otevření pak proběhlo v neděli 25. září 2011. .
Nyní budova pro veřejnost nabízí myslivecký kroužek, pletení z pedigu pro děti a dospělé anebo klub při rodiče s dětmi. Starší a mladší děti můžou využít i posilovnu, fotbálek, hřiště a také pingpongový stůl. Farnost chce především pracovat s dětmi a jejich rodiči, a také s širokou veřejností.