Název zastavení: SUCHÁ RUDNÁ – ZLATÝ LOM

Těžba zlata v andělskohorském rudním revíru

Nacházíte se v andělskohorském rudním revíru, který je z historického pohledu jedním z nejstarších dochovaných důkazů o těžbě zlata. Historie dolování na tomto území sahá do doby cca 1 500 let před n.l. Revír má rozlohu cca 30 km2. Centrum těžby bylo zejména v okolí obce Suchá Rudná. Zlato se v andělskohorském revíru získávalo měkkým dolováním ve zvětralinách, rýžováním na rozsypech ale i dolováním na křemenných žilách. Počátek dolování a těžbu zlata v revíru lze spojovat s keltským osídlením. V roce 1983 byl nalezen důkaz o keltském osídlení. Jednalo se o nález hrotu šípu a zbytky dřevěného rýžovnického splavu. Největší rozmach zdejší těžby zlata lze datovat do roku 1 200 n.l.(bylo vytěženo až 6 t zlata) a pak až do 16. století. V prvních písemnostech ze 16. století se objevují skutečnosti, že při ražbě nových štol bylo naraženo na staré dobývky. V té době bylo vytěženo cca 300 kg zlata. V 17. a 18. století, nastal nový zájem o těžbu. Pozůstatky těžby zlata jsou dodnes patrné na mnoha místech, pro laika však často obtížně rozpoznatelné, neboť se jedná o různé terénní nerovnosti často obtížně rozpoznatelné od jiných pozůstatků lidské činnosti nebo od přírodních útvarů. V západní, příkré, stěně byla v 17. století ražena štola Liščí díra. Nachází se zde také dobývka zvaná Podmáslí. Jedná se o jeden z nejbohatších dolů 16. století v revíru. Do prostoru Podmáslí byla potřebná voda dodávána kanálem, který odebíral vodu z prostoru Hvězdy u Karlovy Studánky. Pokusy o obnovu těžby ztroskotaly na silných přítocích podzemní vody. V současné době je tento revír unikátním dokladem historie dolování zlata v našich zemích a nastiňuje představu o technické dovednosti starců v dolování zlata a jeho vlivu na rozvoj tohoto území.

Tůň na severním okraji obce Suchá Rudná, cca 10 km jižně od Vrbna pod Pradědem. Jedná se o kotlinu s plochým dnem, budovanou břidlicemi a droby andělskohorských a hornobenešovských vrstev. Je to jedna ze dvou nejbohatších lokalit čolka velkého v České republice.

Předmět ochrany: čolek velký (Triturus cristatus)

Čolek velký

Čolek velký

Napište : nospam
Další obrázek
 

Komentáře na Facebooku

Zobrazit na velké mapě

Zastavení na stezce

Kódy

GPS pozice

N 49° 56.667’, E 17° 13.114’
[MAPY.CZ] [GPX]

Kontakty

Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
Mgr.Kateřina Kočí
Tel.:777044758
e-mail:info@actaea.cz
http://www.actaea.cz