Sutě a suťová pole jsou pro České středohoří velmi charakteristickým krajinným prvkem. Jsou to místy plošně rozsáhlé, nahromaděné hrubší i jemnozrnnější zvětraliny, vzniklé z hornin vulkanického původu. Sutě jsou gravitačně tříděné, tzn., že největší balvany se dovalily díky své hmotnosti a setrvačnosti až na úpatí svahu a drobnější úlomky zůstávají ležet v horních polohách suťových polí. Hranatost úlomků závisí na tvrdosti horniny, a jelikož na labské stráni jsou sutě z tvrdého čediče, jeho úlomky mají ostré hrany. Velikost těchto úlomků se liší od několika centimetrů až po více decimetrů. V Českém středohoří převládají díky krátkodobému zvětrávání spíše velké úlomky. Suťě vytvářejí zvláštní ekologické podmínky. Vlhkost se udržuje pouze v mezerách mezi kameny a půda je nahromaděna jen ve spárách. Přesto sutě umožňují život některým rostlinám a živočichům, jejichž činností a rozkladem těl vzniká základ pro další obohacování půdy. Z fauny jsou pro sutě typičtí zástupci bezobratlých, především hmyzu. Z brouků stojí za zmínku střevlíček (Leistus montanus kultianus), který vyhledává velmi specifické klima hlubších sutí, podobně jako poměrně velké množství druhů pavouků. Z obratlovců se zde vyskytuje například rejsek malý (Sorec minutus) a rejsek obecný (Sorec araneus). V sutích u Vrkoče byl zaznamenán jediný slepý brouk naší fauny Leptinus testaceus. Ze dřevin suťových lesů zde roste jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm horský (Ulmus scabra), javor mléč (Acer platanoides) nebo lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). V suťovém lese zaznamenáváme výskyt převážně vlhkomilných rostlin, které vyžadují značné zásoby dusíku v půdě. Mezi ně patří například kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), což je nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Vyskytuje se zde také velké množství kapradin a mechorostů.

Sutě

Suťový les

Kopřiva dvoudomá