První dvě polní vápenné pece zde byly v provozu již počátkem 17. století. V nich se zpracovával kámen vytěžený v okolí obce, a produkovalo se pálené vápno. K největšímu rozmachu vápenictví a částečně i kamenictví došlo v Zigharticích ve druhé polovině 19. století. V té době byla obec i s osadami začleněna do soudního okresu Vidnava a politického okresu Frývaldov. Zighartice se brzy staly nejvýznamnější lokalitou tohoto odvětví široko daleko.
Roku 1863 Anton Cajetan Latzel povolal do Vápenné Fridricha Hoffmanna, vynálezce kruhové pece, aby v obci tento typ vápenné pece postavil. Vznikly zde tři velké firmy vápenického průmyslu:
- A. Latzel roku 1868,
- A. Rösner roku 1870
- a S. Neugebauer roku 1871.
Zároveň se v okolí začaly objevovat ve stále hojnějším počtu lomy na žulu a částečné i mramor a také dílny na jejich zpracování, které většinou sídlily v jiných obcích na Frývaldovsku.
K velkému rozvoji vápenického průmyslu přispěla výstavba železniční trati z Lipové-lázní do Javorníka ve Slezsku v letech 1894 – 1896.
V době první republiky zaměstnávaly tři zdejší vápenické firmy 400 dělníků, v provozu bylo 10 kruhových vápenných pecí, které produkovaly 6 000 až 10 000 vagonů bílého vápna ročně. Kromě toho se ročně vyváželo dalších 5 500 vagonů surového vápence pro potřeby cukrovarů, hutí a skláren. Většina produkce (asi 80 %) byla vyvážena do Německa.
Po roce 1928 začal kamenický i vápenický průmysl stagnovat, zejména v době velké hospodářské krize. Místní dělníci se aktivně podíleli na tzv. Frývaldovské stávce a na místním hřbitově je pohřbeno několik obětí ze střetnutí s četníky na křižovatce v Dolní Lipové 25. listopadu 1931. Zighartice byly v té době centrem komunistů na celém Frývaldovsku, ale po prohrané stávce je i zde brzy překonala počtem příznivců Henleinova Sudetoněmecká strana. Za druhé světové války bylo v místě několik menších poboček zajateckých táborů.
Po novém osídlení v důsledku druhé světové války byla Vápenná jedním z míst, kde se na Jesenicku udržel poměrně dlouho kamenický průmysl a vápenictví. Poslední kruhová vápenná pec zde vyhasla v roce 1979. Lomy a kamenické závody byly znárodněny a jejich počet podstatně zredukován (v roce 1969 zanikl i známý Vycpálkův lom). Nakonec zde zůstal jen největší kamenický podnik Teramo s vlastním lomem na kopci Smrčník, ležícím na katastru obce Lipová-lázně, kde dosud probíhá těžba mramoru.