Ekologická stabilita krajiny

Nepřírodní biotopy (opuštěné lomy, kamenolomy, haldy…) přispívají ke zvýšení ekologické stability krajiny. Poskytují útočiště řadě druhů a působí pozitivně na druhovou rozmanitost i ve svém okolí.

Často rovněž fungují jako důležité migrační trasy pro řadu organismů. Rovněž mohou poskytovat řadu** ekosystémových služeb**, například:

• přispět k zadržování vody v krajině,
• či poskytovat útočiště pro přirozené predátory hmyzích škůdců a tak snižovat škody zemědělcům.

V neposlední řadě působí jako zajímavý krajinný prvek. Ekologická stabilita je schopnost ekosystému odolávat rušivým vlivům a vyrovnávat je. Stabilní ekosystém je schopný přes působící stres, jakým jsou například lidské zásahy, nepříznivé klimatické podmínky, katastrofické události apod., dále poskytovat cenné ekosystémové služby.

Do ekosystémových služeb patří například: poskytování esenciálních zdrojů, jako je sladká voda,

• regulace klimatu a vodního režimu,
• zajištění úrodnosti půd
• nebo rekreační a estetické služby.

Cílem ochrany stability je kromě zachování ekosystémových služeb i zachování přírodní rovnováhy krajiny. Tedy takového stavu, kdy se krajina autoregulačními mechanismy udržuje ve stabilním stavu tj.:

• nedochází k rozsáhlým úhynům populací,
• změnám (mikro)klimatu
• vodního režimu
• a chemismu půd a vod.

Ekologická stabilita společenstva je dávána do souvislosti s jeho celkovým druhovým bohatstvím. Například smíšený les lépe odolává chorobám, parazitům a extrémním výkyvům klimatu, než smrková monokultura. Existují však i příklady velmi odolných, druhově chudých společenstev. Mezi ně můžeme počítat například rákosiny, či druhově chudé kyselé bučiny. Pokud se ale na ekologickou stabilitu podíváme ve větším měřítku, tedy v měřítku krajiny, lze obecně říct, že krajina s více typy společenstev je stabilnější, než krajina méně rozrůzněná. Nicméně žádoucím stavem zůstává, aby byla zachována pokud možno co nejvyšší biodiverzita společenstev.

Územní systémy ekologické stability

Pro ochranu ekologické stability byl v ČR vyvinut tzv. ÚSES. ÚSES pracuje zejména na základě „teorie ostrovních ekosystémů“. Ta předpokládá, že druhové bohatství ostrovů v moři je závislé jednak na velikosti ostrovu a jednak na vzdálenosti od dalších ostrovů.

Důležitým faktorem pro udržení biodiverzity na jednotlivých ostrovech je možnost migrace druhů mezi jednotlivými ostrovy. „Kvalitní“ ostrovy se silnými populacemi druhů mohou dosycovat i méně kvalitní ostrovy a celkově tak zvyšovat biodiverzitu.

Nyní si však představme místo moře člověkem intenzivně využívané oblasti, jako jsou pole a zastavěná území a místo ostrovů si představme „ostrůvky biodiverzity“ v podobě přírodě blízkých lokalit – lesy, skály, druhově bohaté louky a stepi atd. V tuto chvíli získáme základní jednoduchý obrázek o fungování ÚSES. ÚSES pracuje celkem se 3 skladebnými prvky:

• biocentry – jsou základním funkčním prvkem ÚSES. V naší představě tvoří ony „ostrovy“ v moři. V biocentrech umožňují dlouhodobé přežívání značné části u nás žijících organismů.
• biokoridory – plní funkci migračních tras- zprostředkovávají bezproblémovou migraci jedinců mezi biokoridory. Je důležité zajistit, aby biokoridory byly v minimální možné míře přerušovány pro zvěř nepřekonatelnými bariérami, jako jsou dálnice a rychlostní silnice.
• a interakčními prvky – tato skupina zahrnuje lokality, které nejsou napojeny na biocentra a biokoridory. Často se jedná například o stromové aleje podél cest, městské parky atd.

Ekologické funkce lokality

Jedná se o komplex kamenolomů s velmi členitým terénem, v němž nebyla realizována žádná technická a biologická rekultivační opatření. Proto může být unikátním příkladem úspěšně probíhajícího procesu přirozené ekologické sukcese. V plném rozsahu se zde potvrzuje pravidlo, že velká geomorfologická a tím také biotopová rozmanitost lokality je příčinou neobvykle vysoké biologické a ekosystémové diverzity. V současnosti se jedná o jeden z nejcennějších přírodě blízkých ekosystémů na Jesenicku, u něhož by jakékoliv lidské zásahy a snahy o komerční využití byly v přímém rozporu se svrchovaným veřejným zájmem ochrany přírody, krajiny, ekosystémů a biodiverzity. Jedinou výjimkou by mělo být odstranění všech porostů invazní rostliny křídlatky japonské (Reynoutria japonica) a v provedení managementových zásahů, které zabrání jejímu dalšímu nežádoucímu šíření.

Estetické funkce lokality

Z horní etáže kamenolomu vedou výborné rozhledové linie východním směrem do údolí Vidnavky. Využití lokality k občasným neorganizovaným individuálním rekreačním a relaxačním aktivitám místních obyvatel nemusí být omezováno. Trampové a jejich činnost vhodně napomáhá k blokování ekologické sukcese a k zachovávání některých raných sukcesních společenstev. Viz zastavení Ekologická sukcese.