Cínové ložisko Rolava na severních svazích Ploché hory (936 m) je největším ložiskem greisenového typu v nejdeckém žulovém masivu. S několika přestávkami na něm byly cínové a wolframové rudy dobývány od konce středověku až do 20. století.

Zrudnění cínem a wolframem vzniklo během tzv. pneumatolýzy. Během ní se v posledních fázích tuhnutí žulového tělesa při teplotách 400–600 °C uvolňují těkavé látky (F, HF, fluoridy boru, H2O, HCl, CO2, H2S), které působí jak na vlastní magmatickou horninu, tak na okolní horniny. Vznikají přitom různé specifické minerály jako turmalín, beryl, topaz a jiné, obohacené B, Cl, F, Li, prvky vzácných zemin atd. Působením par bohatých fluorem vznikají greiseny, horniny složené z křemene, slídy a dalších minerálů. Minerály greisenu mají vysoký obsah fluóru, lithia a některých kovů.

Důlní závod Rolava za 2. světové války

Po roce 1938 byla na ložisku vyprojektována nová úpravna, která měla dodávat kov pro německý zbrojní průmysl. Po roce 1940 byly vyhloubeny dvě nové šachty. V květnu 1945 převzal důl národní podnik “Rudné a tuhové doly”, avšak po nepříznivých výsledcích následného průzkumu celý areál zpustl a stalo se z něho strašidelné místo se železobetonovými skelety budov postupně pohlcovanými vegetací.

Ruiny úpravny cínové rudy firmy Zinnbergbau Sudetenland

Asi 2 km východně od důlního areálu se nachází ústí odvodňovací štoly Sv. Jiří, která byla naposledy obnovena za 2. světové války. Dosud je dobře zachován betonový portál z roku 1941 a několik propadlin upomíná na její směr. Silný výtok vody svědčí o stálé funkčnosti tohoto důlního díla.

Kruhový bazén zahušťovače kalů

Zásobníky rudy