V obci Tatobity stojí prastará lípa velkolistá. Mohutný strom se před příchozím objeví takřka znenadání, protože je ukryt v údolíčku mezi domy. Díky tomu je však dobře chráněn před silnými větry i nepřízní počasí. Stáří lípy, která dosahuje výšky 17 m, je odhadováno na sedm set let. Obvod kmene má téměř 9 m. Dutý kmen je stažený ocelovými obručemi a pro štíhlejší osoby je dokonce průchozí. Patří k nejstarším stromům Českého ráje. Okolí lípy tvoří horniny spodní části uloženin mořského cenomanu české křídové pánve. Světlé hrubozrnné kvádrové kaolinitické pískovce obsahují ve spodních polohách slepencové vložky, které jsou bez glaukonitového i vápnitého tmelu. Velmi vzácně se v nich vyskytují zkameněliny mlžů rodů Pecten a Neithea. Svrchní část souvrství mořského cenomanu budují šedavé jílovité pískovce s glaukonitem, místy se značným podílem vápnitého nebo limonitického tmelu, a tzv. spongility s hojnými jehlicemi mořských hub. Spongilitické pískovce obsahují zkameněliny jako např. druhy Neithea aequicostata, Pecten (Aequipecten) asper, Isognomon cretaceus. Mocnost uloženin mořského cenomanu klesá od západu k východu a od severu k jihu. V těchto místech dosahuje 60 m. Vrstvení sled v okolí tatobitské lípy zakončují horniny spodního turonu, které jsou dobře odkryty v bývalé pískovně za benzínovou stanicí. Pro celé souvrství spodního turonu je charakteristický výskyt mlže druhu Inoceramus labiatus. Přechod z cenomanu (zóna Actinocamax plenus) tvoří glaukonitické jílovce s fosfátovými konkrecemi, jílovité siltovce a glaukonitické písčité jílovce, které jsou kromě tatobitské pískovny známy jen z vrtů. Celková mocnost souvrství spodního turonu se pohybuje okolo 40 m. Vrstvy zóny Actionocamax plenus tvoří písčitý slínovec s hrubým glaukonitem. Glaukonit je jílový šedozelený minerál, který vzniká v klidných a mělčích mořských vodách s bahnitým dnem, kde probíhá pomalé usazování při nedostatečném prokysličení vody.