Milíčovský les a rybníky je přírodní památka o rozloze 93,29 ha, která byla vyhlášena v roce 1988 pro ochranu významných lesních a mokřadních společenstev rostlin a živočichů. Část území je také evropsky významnou lokalitou, ta byla vymezena pro ochranu tesaříka obrovského Cerambyx cerdo. Území přírodní památky se nachází na geologickém podkladu tvořeném proterozoickými (starohorními) horninami, a to převážně břidlicemi a drobami. Mezi lesními porosty zde převládají doubravy s lípou a olšiny. Les je domovem řady živočichů – ze savců zde žije lesní zvěř, tedy prase divoké, srnci, bažanti a zajíci, také zde často spatříme ježka západního, rejska obecného, veverku obecnou a norníka rudého. Hnízdí zde např. krahujec obecný, puštík obecný, žluna zelená, čejka chocholatá, strakapoud prostřední nebo slavík obecný. Žije zde také řada chráněných brouků, např. roháč obecný, krajník hnědý a tesařík obrovský. Tento vzácný tesařík žije na starých dubech na hrázi rybníka Homolka. Rybníky jsou lemovány rákosovými a ostřicovými porosty, které přecházejí do olšin s olší lepkavou, vrbou šedou a krušinou olšovou. Z nelesní vegetace je významná zejména velká podmáčená ostřicová louka v severní části území a pobřežní mokřadní společenstva u rybníků. Roste zde např. vzácný bradáček vejčitý, ostřice trsnatá, kosatec žlutý a blatouch bahenní. Na mokřadní území je vázána také řada vzácných druhů mokřadních bezobratlých živočichů – např. vzácné močálové druhy střevlíků. Vyskytuje se zde také celá řada druhů motýlů, vážek, motýlic a šídel. Rybníky jsou domovem vodních ptáků (lyska černá, potápka malá, polák chocholačka, slípka zelenonohá, labuť velká, volavka popelavá, kulík říční) a významným útočištěm obojživelníků a plazů, např. skokana zeleného, kuňky obecné a užovky obojkové. Text vytvořen s využitím brožury Botič – Milíčov vydané Odborem ochrany prostředí MHMP.