Štěpánek Netolický byl jedním z nejvýznamnějších stavitelů rybníků v Čechách. Původně Rožmberský myslivec se osvědčil při dohlížení na stavbou rybníka Velký Tisý, a tak ho v roce 1505 Vok z Rožmberka trvale přeložil k rybníkářství.
Po celých 33 let, až do své smrti, se věnoval rybníkářství. Jeho práce vycházela z dobré znalosti kraje v povodí Lužnice. Štěpánkovy rybníky nevynikaly rozlohou, ale úrodností a výnosem. Stavěl mělké teplé rybníky s dokonalou soustavou napájecích stok, ve kterých se kaprům dobře dařilo. Dokonce i první návrh na stavbu mohutného Rožmberka pocházel od něj. Vybudoval umělý kanál, kterým přiváděl ke svým rybníkům okysličenou vodou z Lužnice. Tak vzniklo jeho nejvýznamnější dílo Zlatá stoka, která stejně jako většina z jeho návrhů vyhovuje i náročným požadavkům dnešního rybničního hospodářství a je používána dodnes.
Přístup Štěpánka Netolického znamenal zlepšení produkce v chovu kaprů, která stoupla na 200 tun kaprů ročně. Na této úrovni zůstala celých 400 let. Již ve 20. letech byla snaha zvýšit produkci ryb a v 70. letech došlo o nárůst více než 10×, tj. na 2800 tun ryb ročně, což je přibližně 1 milion ryb, ze kterých kapr činí 95 %.
Udržování vysoké produkce ryb má však negativní vliv na celý vodní ekosystém. Byl tím nastartován složitý proces dlouhodobých změn, který lze řešit pouze snižováním zatížení rybníků živinami a postupným snižováním rybích obsádek. Jedině tak lze dosáhnout postupného návratu k trvale udržitelné produkci ryb, která bude brát v úvahu i kvalitu vod a přírodního prostředí.