Tato zastávka naučné stezky se nachází v lesním komplexu, jehož část tvoří třeboňská borovice.

Lesy patří k přirozeným porostům Třeboňska. Lesnatost Třeboňska se oproti původnímu stavu podstatně zmenšila. V současné době zabírají téměř polovinu plochy CHKO. Mnohem závažnější je však skutečnost, že zbylá lesní společenstva, po staletí vystavená ze strany člověka značnému tlaku, mají až na malé výjimky zásadně přeměněnou druhovou, věkovou a prostorovou skladbu.

Člověk ve své honbě za produkty lesa změnil původní smíšené různověké lesy v labilní stejnověké kultury smrku a borovice, které jsou díky svému umělému složení oslabovány houbovými a hmyzími škůdci, větrnými a sněhovými kalamitami, podmáčením a v poslední době i působením imisí. Současný stav mnoha lesních porostů na Třeboňsku lze označit za kritický. Při hospodaření v lesích je velmi naléhavé začít respektovat vedle produkční funkce lesa i další, neméně důležité funkce.

Typickou dřevinou pro zdejší oblast je tzv. třeboňská borovice – místní ekotyp borovice lesní, která postupným vývojem ve specifických podmínkách Třeboňska získala některé vlastnosti, pro něž je z lesnického hlediska velmi ceněna (vysoký rovný kmen, malá koruna, kvalitní dřevo). V současné době tvoří hlavní složku značné části borových lesů v Třeboňské pánvi. Proto po provedení genetické klasifikace porostů borovice bylo jednoznačně určeno, že stromy v dnešním stáří 140 a více let jsou původní třeboňskou borovicí. Z jejich semen jsou dnes zakládány nové kvalitní porosty.