Toto romantické zákoutí se soustavou několika malých rybníků je nazýváno „U Víta“. Při stavbě rybníka Rožmberk prý byla zatopena chatrč poustevníka Víta Konráda, kterému pan Vilém z Rožmberka pro novou poustevnu vykázal právě toto místo. Poustevna zde stála až do roku 1757. Poblíž stávala dřevěná kaplička, místo níž byla roku 1761 postavena dnešní kaple sv. Víta.

Ze zastávky vidíme přehledně část tzv. Mokrých luk, území při východním okraji města Třeboně. Je to plochá sníženina o rozloze přibližně 450 ha, překrytá až několik metrů mocnou vrstvou rašeliny. Mokré louky jsou ve skutečnosti severním výběžkem rozsáhlého komplexu rašelinišť Zámeckého a Cepského polesí, plošně největšího v celé České republice. Toto území prodělalo jako celek opakované vodohospodářské úpravy, zejména v souvislosti s velkými hydrotechnickými díly Mikuláše Rutharda, Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína. Postupně zde byl zcela změněn původní rostlinný kryt. Byly vykáceny rašelinné bory, olšiny a vrbiny a na jejich místě vznikly vlhké louky, využívané pro pastvu a sušení sena.

Starobylé roubené seníky dotvářejí charakteristický výraz Mokrých luk. Jsou dokladem zvláštního způsobu obhospodařování luk na měkkém rašelinném terénu. Kosenou trávu sušili zemědělci na vyvýšených místech a seno ukládali do seníků. Sváželi je teprve v zimě po zmrzlé půdě. Celý soubor asi 40 seníků je chráněn jako kulturní památka. Na některých trámech se do nedávna zachoval letopočet z doby posledních Rožmberků, ze 16. století.