Východní stranu náměstí uzavírá Hradecká brána, jejíž jádro pochází z let 1525–1527, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění. Podlehla všem požárům, které město postihly, a vždy potom byla přestavována. Dnešní podoba je z roku 1875. Hradecká brána rovněž zpřístupňovala jednu z nejstarších nám známých cest na Třeboňsku – Ličovskou cestu. Její první obtížný úsek byl od Hradecké brány ke Kopečku přes hluboké bažiny. Byla tu zřízena haťová cesta, nadlouho nazývaná „Cesta dlouhého mostu“, která bývala jen s velkými obtížemi udržovaná. Náhradou za zaplavené pozemky při stavbě rybníka Svět dostali Třeboňští měšťané neúrodné pozemky právě za Hradeckou branou, při dlouhém dřevěném mostě, který tehdy vedl od Hradecké brány až ke Kopečku. O přidělení těchto pozemků se u Viléma z Rožmberka přimluvil i Jakub Krčín z Jelčan dopisem ze dne14. 3. 1574, ve kterém mimo jiné uvádí: „…z toho místa Vaší Milosti na ten čas žádný užitek nepřichází…“ . Teprve po roce 1665, kdy Jan Adolf ze Schwarzenberka rozhodl o odvodnění Hradečku a Mokrých luk soustavou stok, byl terén podstatně vysušen a přes nově vzniklé stoky Prostřední a Černou zřízeny dřevěné mosty. Pod Kopečkem uhýbala cesta k Suchdolu. Asi 200 m za dnešní myslivnou u Petra a Pavla odbočovala doleva k jednotáři Kohoutovi a řeku Lužnici překračovala po tzv. Ličovském mostě, připomínaném už roku 1374 v Urbáři zboží rožmberského. Po překročení pozdějších Nových řek šla cesta přes Chlum k rakouské hranici. Tam se dělila, a to k jihovýchodu na rakouský Ličov (Litschau) a k severovýchodu na Novou Bystřici.

Hradecka brana