Riegrova stezka prochází soutěskou řeky Jizery mezi Semily a Železným Brodem. Její první část byla zřízena v roce 1903 a druhá část byla dobudována v roce 1909. Byla pojmenována po slavném českém politikovi 19. století, semilském rodákovi, dr. Františku Ladislavu Riegrovi. Stezku vybudoval Klub českých turistů pod vedením prvního předsedy OKČT v Semilech Antonína Böhma. Jeho jméno nese i zdejší vyhlídka se zastřešeným odpočívadlem, z kterého je vidět v dálce Krkonoše, značnou část Riegrovy stezky a na levém břehu se vypínající Krkavčí skálu.

Pohled přes řeku

Stezka prochází komplexem přeměněných hornin železnobrodského krystalinika. Jsou to horniny původem usazené, které vznikly převážně v ordoviku, siluru a spodním devonu a byly během variského vrásnění přeměněny převážně na fylity, kvarcitické fylity s vložkami krystalických vápenců a chloriticko-sericitické fylity s rovnými plochami břidličnatosti (pokrývačské břidlice železnobrodské). V krystaliniku se vyskytují také mocností malé pruhy kvarcitů, což jsou přeměněné křemenné pískovce. Součástí tohoto krystalinika je také železnobrodský vulkanický komplex, který tvoří většinou bazické vulkanity, přeměněné na zelené břidlice a jim podobné horniny.

Pohled přes řeku

Jizera pod Bítouchovem protíná menší masiv drcené albitické žuly a vytváří v něm soutěsku se skalními stěnami a pilíři až 40 m vysokými. Tato žula představuje v Čechách nejkyselejší hlubinou vyvřelinu, bohatou křemenem a živcem albitem. Masiv byl podrcen zejména během variského vrásnění. Pevnější polohy železnobrodského krystalinika vystupují ve skalních hřebenech a útesech, z nichž mohutností vyniká Krkavčí skála na levém břehu Jizery. Zajímavostí pravého břehu pod vrchem Medenec je útes Myší skály, tvořený tělesem třetihorního kozákovského čediče se sloupovitou odlučností. Jeho původ je nutno klást do doby geologicky nedávné, kdy Kozákov ve druhé polovině neogénu byl aktivní sopkou.

Spodní část vyhlídky

Řečiště Jizery místy vyplňují balvany, na kterých se vytvořily tzv. obří hrnce., důsledek činnosti rychle tekoucí vody, která vířivým pohybem na balvanitém dnu vytváří tyto prohlubně pomocí unášeného štěrkového materiálu. Svahy jsou pak pokryty především skeletovými půdami s četnými úlomky místních hornin.