Tento osamocený čedičový vrch je i přes to, že jeho nadmořská výška dosahuje jen 399 m.n.m. dominantou okolí Litoměřic, tyčící se nad pravým břehem Labe. Původně dvě samostatná chráněná území vyhlášená v letech 1966 a 1969 se roku 1992 sloučila v přírodní památku Radobýl.V současné době patří Radobýl ajeho okolí do soustavy Evropsky významných lokalit Natura 2000. Severozápadní profil vrchu je odkrytý někdejší těžbou a tvoří nezaměnitelnou siluetu „vykouslého kopce“. Docházelo a dochází zde k sesuvům, při kterých vznikla puklina, na které je tvořena 10 m dlouhá pseudokrasová jeskyně.
Na lomové stěně jsou obnaženy pozoruhodné čedičové sloupce, (tzv. sloupcový rozpad čediče). Zbytek J a JZ orientovaných svahů je porostlý skalní stepí. Hojně jsou zde zastoupeny chráněné druhy rostlin jako jsou např. divizna brunátná, kozinec bezlodyžný nebo pískavice provensálská. Zajímavá je také fauna bezobratlých, např. měkýš vrásenka pomezní (Discus ruderatus) a pavouk stepník rudý.

Radobýl

Radobýl

Na vrcholu je umístěn masivní železný kříž, ten dnešní z r. 1992 je již osmý v pořadí. Tradice křížů na Radobýlu vznikla už v roce 1622, roku 1862 byl starší dřevěný vyměněn za železný.
Právě s Radobýlem je spojeno i jméno básníka Karla Hynka Máchy, který v říjnu roku 1836 pobýval v Litoměřicích a v listopadu téhož roku zde zemřel.

Kříž na Radobýlu