Skromné pozůstatky po hradu na vysokém kopci Kozlov poblíž Lomnice nad Popelkou. Podle archeologických nálezů keramiky založen v průběhu 1. pol. 14. stol. V roce 1442 byl dobyt a již roku 1462 se uvádí jako pustý. Oválný obrys je vymezený příkopem a valem. Jednalo se nejspíše o hrad s plášťovou hradbou, která byla hlavním obraným prvkem, za kterým byla schována všechna zástavba. Její půdorysy jsou místy ještě patrné. Hrad byl bráněn z hradby, tudíž nebyla postavena obranná věž Zvláštností hradu je úzká, do skály vytesaná podzemní chodba, která přechází v hlubokou šachtu. Její účel není jasný, snad souvisela se zásobováním hradu vodou.

Malba situace na Kozlově

V areálu Kozlova se do současné doby dochovaly již jen nepatrné stopy po původním zdivu. Ke stavbě sídla bylo použito melafyru. Podle srovnání vzorků byů získáván přímo na místě. Ne moc dobrý melafyr byl spojován velmi kvalitní vápenitopísčitou maltou. Dochované pojivo má světle bělavou barvu a i po staletích vykazuje značnou odolnost při namáhání i proti účinkům povětrnostních vlivů. Z ostatních dochovaných stavebních materiálů lze na jihovýchodní straně v bývalém hradním příkopu výjimečně nalézt i pečlivě opracované kvádry středních rozměrů z červeného pískovce. Ani pečlivější povrchový průzkum areálu zříceniny a spadu v jejím okolí nepřinesl důkazy po využití cihel, stopy po možné nespalné střešní krytině také nebyly zjištěny.

Na východní straně, v bývalém hradním příkopu, se dále nachází i několik zřícených bloků dosud pevného středověkého zdiva, které pochází z bývalé hradby. Podle zbytků je velmi pravděpodobné, že při fungování hradu měla hradba bílou barvu. Síla hradby samotné se pohybovala, velmi pravděpodobně po celém obvodu, kolem 240 cm. Obvod samotné hradby činí cca 98 m. Vnitřní plocha hrádku se pohybuje kolem 700 m2.

Výchozy melafyrů

Štola