Pozůstatky raně gotického hradu Rotštejn leží v přírodní rezervaci Klokočské skály, která byla vyhlášena v roce 1985 na výměře 228,13 ha. Skalní oblast je vyvinuta v křemenných pískovcích teplického souvrství, které mají mocnost až 140 m. Pískovce tvoří nad obcí Klokočí asi 2 km dlouhou skalní stěnu, ze které jsou místy vyčleněny samostatné skalní věže. Při jižním okraji je zahlouben Rotštejnský důl se zříceninou hradu, kde je vyvinuto skalní okno, které vzniklo na křížení puklin v méně zpevněných a snadněji zvětrávajících částech pískovce postupným spojováním dutin ve skalní stěně. Ve skalních stěnách vznikla celá řada různě velkých výklenků a jeskyní. Pískovce jsou zdobeny také žlábkovými škrapy a voštinami. Většina porostů ve svrchní části plošiny tvoří monokultura borovice lesní a na méně přístupných místech rostou borové doubravy. V roklích a na příznivých stanovištích byly zachovány suťové lesy a bučiny. Suché půdy na pískovcovém podloží a borové monokultury mají poměrně jednotvárné bylinné patro. Na plošinách převažuje borůvka černá a brusinka obecná. Místy je rozšířen vřes obecný, metlička křivolaká a objevují se vzácnější podhorské a horské druhy, jako jsou žebrovice různolistá, věsenka nachová a čípek objímavý. Na okrajích skalních stěn hnízdí rehek domácí, krkavec velký, poštolka obecná i výr velký. Borové porosty obývají drozd brávník, šoupálek dlouhoprstý a sýkora uhelníček. Jeskyně slouží netopýrům jako jsou např. vrápenec malý nebo netopýr černý. Gotický skalní hrad Rotštejn byl založen ve druhé polovině 14. století Markvartici, nejpozději počátkem 16. století již byl pustý. Příležitostně však byl k úkrytu i skladovacím účelům využíván např. za třicetileté války, ale ve skále vytesané prostory sloužily obyvatelstvu z nejbližšího okolí ještě ve 20. století.

Skalní okno na Rotštejně