Hrad stojí na přirozených výchozech četných skalek vztyčených vrstev pískovců korycanského souvrství cenomanského stáří. Pískovce jsou vyzdviženy podle tzv. Lužického zlomu. Významná porucha se táhne v délce více než 110 km od Drážďan až na Kozákov u Turnova. V okolí Frýdštejna má charakter ohybu (flexury). Flexurou je nazývána také monoklinální vrása nebo monoklinála.

Flexura

Rezavě šedé, středně zrnité, jílovité pískovce se silnou příměsí limonitu a s minerálem glaukonitem sice neposkytují úplný profil souvrstvím, ale zajímavostí z paleontologického hlediska jsou nálezy zkamenělých ústřic či hřebenatek rodů Rhynchostreon, Ostrea, Neithea či Pecten na vztyčených vrstvách cenomanu českého křídového moře ve skalní stěně.

Historická fotografie

Založen snad v půli 14. století pány z Dražic či z Bibrštejna stal se díky tehdejšímu držiteli Bohuši z Kováně, věrnému stoupenci krále Zikmunda Lucemburského, za husitských bouří oporou katolické strany. Ze starší horní části hradu s obytnými budovami se zachovaly zbytky dnes pro Frýdštejn charakteristické 15 metrů vysoké okrouhlé věže. V mladší části stávaly studniční věž a hospodářské zázemí. V roce 1540 se stali majiteli hradu a přilehlého panství pánové z Vartemberka, jimž byl statek záhy králem konfiskován a dominia Frýdštejn a Dub následně zakoupil Jan z Oppersdorfu. Koncem 16. století byl hrad pustý. Již více než sto let je zřícenina zpřístupněna veřejnosti (v květnu až říjnu denně kromě pondělí; mimo sezonu po domluvě na Obecním úřadě Frýdštejn, tel. 483 393 060), kromě vyhlídky z vrcholu věže patří k oblíbeným také sklepní prostory, vytesané ve skále. Frýdštejn je také vyhledávaným objektem filmařů, za všechna zde natáčená díla připomeňme alespoň pohádku „O létajícím ševci a princezně Jasněnce“.

Historická fotografie