Atraktivní ruina hradu Zbiroh leží na jihu besedické části Sokolské vrchoviny. Skalní oblast se rozkládá v horních částech úbočí vrchu Zbirohy. Výchozy jemnozrnných až středně zrnitých křemenných pískovců vytvářejí skalní věžičky a ostrohy. Vyznačují se pestrostí tvarů, mezi kterými jsou nejvýraznější železité výplně kulovitých až trubicovitých tvarů. Významné jsou blokové akumulace a pískové osypy. Povrchy skal jsou oblé, hladké, ale také zdobené římsami. Místy jsou výrazná „tektonická žebra“, podle kterých často vznikají „řetízkovitě“ uspořádané voštiny. Časté jsou stromové žlábky, zato kulovité dutiny decimetrových rozměrů a skalní mísy jsou poměrně vzácné. Zbiroh můžeme podle celkového charakteru zařadit mezi hrady skalního typu, vybudovaný na pískovcích a formovaný jejich tvarem a velikostí. Jeho obytné a fortifikační části nebyly vystavěny jednorázově, ale nejméně ve dvou etapách, přičemž před svým zánikem v polovině 15. století dosáhl Zbiroh délky 200 metrů.

Zřícenina Zbiroh

Založení hradu nelze dosud kvůli nedostatku písemných pramenů vymezit přesněji než mezním rokem 1390, kdy byl jako majetek Markvarta z Vartenberka, bratra bývalého nejvyššího purkrabího Petra z Vartenberka a na Kosti, obléhán zemskou hotovostí. Po poškození byl hrad opravován a pravděpodobně získal podobu, která už nebyla výrazně změněna. Zbiroh byl odbojnému Markvartovi zabaven a jako komorní majetek se dostal do držení pánů z Bergova. V roce 1463 se majitelem hradu, uváděného již jako „zbořený“, stal spolu s nárokem na držbu části Turnova Hynek z Valdštejna a ze Skal. Z písemných pramenů je zřejmé, že Zbiroh někdy před rokem 1458 násilným způsobem definitivně zpustl, přestože dosud není jasné, jak k jeho zániku došlo.

Torzo hradní zdi na Zbirohu