Koncem druhohor se rozkládalo v místech Českého ráje moře s ostrovem, jehož horniny tvoří dnes Jizerské hory a Krkonoše. Deště a větry je za několik milionů let snížily, řeky třídily zvětraliny hornin a rozkládaly méně odolné nerosty, které se při jejich ústí do moře usazovaly do mohutných nánosů. Křídové moře nakonec Český masív opustilo a zanechalo po sobě velmi čisté jemnozrnné křemenné písky budoucích skal Českého ráje, jaké vidíme právě v okolí Valdštejna.

Pohlednice Valdštejnu z roku 1897

Hrad Valdštejn, založený ve druhé polovině 13. století, byl opuštěn a ponechán svému osudu v průběhu 16. století. Někdy mezi červencem 1705 a říjnem 1709 nechal František Josef hrabě z Valdštejna v areálu bývalého hradu vystavět původně dřevěnou kapli, zasvěcenou budoucímu nejpopulárnějšímu českému baroknímu světci Janu Nepomuckému, blahoslavenému roku 1721 a kanonizovanému o osm let později. Nejznámějším ze správců odlehlé kaple, poustevníků, byl bezpochyby Václav Karel Holan Rovenský, autor kancionálu Capella regia musicalis. Nejdéle od roku 1709 se přicházeli lidé z okolí v předvečer svátku Jana Nepomuckého, 16. května, pomodlit do kaple na Valdštejně, přičemž tato poutní tradice byla udržována prakticky až do poloviny 20. století.

Oltář sv. Jana Nepomuckého v presbyteriu kaple stejného patrocinia na Valdštejně.

Současná kaple sv. Jana Nepomuckého nahradila původní dřevěnou ve 20. letech 18. století. Do areálu se vchází po kamenném mostě s kopiemi soch zemských patronů (originály jsou v kapli sv. Jana Nepomuckého), za bránou byla v 19. století vystavěna kaplička sv. Jana Křtitele (oltářní obraz světce má představovat domnělý portrét K. H. Máchy). Kromě expozice s místními archeologickými nálezy je nově zpřístupněna také sbírka pískovců ve sklepení pod prvním dvorem. Valdštejn patřil mezi oblíbená místa řady významných osobností, jmenujme alespoň českého skladatele Josefa Bohuslava Foerstera.

Sklepení hradu Valdštejn s expozicemi.